MAJÍ SVALY PAMĚŤ?
Nejenom provedené výzkumy, ale i zkušenosti sportovců všech odvětví ukazují jednoznačně na kladnou odpověď.
„To je jako s jízdou na kole, to se nezapomíná,“ tuhle větu už jste určitě slyšeli bezpočtukrát. Napadlo vás ale někdy, jestli uvedené pravidlo platí i pro cvičení s činkami? Nebo pro jakoukoliv jinou sportovní disciplínu…
Vědci se otázkou svalové paměti zabývají poměrně dlouho a jejich práce v podstatě potvrzují to, co ostřílení sportovci dávno vědí. Svalové buňky jsou velmi specifické a vynikají zdánlivě nadpřirozenými schopnostmi.
Co dokáže svalová buňka
Především umí měnit svou velikost v závislosti na podnětu. To znamená, že fyzickou zátěží ji můžete podnítit k růstu, tzv. hypetrofii. Svalová buňka pak může být až stotisíckrát větší než průměrná buňka lidského těla. Stačí ale pár týdnů lenošení, nedostatečná strava a svalová buňka atrofuje (zmenšuje se).
Jak daný proces probíhá v návaznosti na posilovací trénink?
Posilováním stimulujete růst svalové tkáně, musí tedy dojít k navýšení počtu svalových buněk a ke zvětšení jejich objemu. Čím výraznější a kvalitnější je stimulace, tím více svalové hmoty přibývá. Jestliže pak přijde úraz či je z jakéhokoliv důvodu trénink přerušen, svalové buňky se přestanou dělit i růst, vzápětí dokonce svůj objem zmenší. Ale nezmizí, zůstávají v těle a mohou být v budoucnu opět aktivovány a stimulovány k růstu i dělení.
Takto by se tedy zjednodušeně dal popsat princip svalové paměti v kulturistice. Vědci se navíc domnívají, že si svalové buňky během cvičení vytvářejí určité genetické markery, které jim následně pomáhají adekvátně reagovat, když se daný stimul opakuje – třeba i po letech.
Kam až sahá svalová paměť
Většina odborníků se shoduje, že si svaly „pamatují“ minimálně 15 let, pokud jste se dříve dané aktivitě intenzivně věnovali. Výjimkou nejsou ani názory, že je svalová paměť doživotní. To je jistě potěšující konstatování.
Platí tedy, až ačkoliv atrofie bývá neúprosná a nastupuje skutečně už v řádech týdnů, pokud svaly neprocvičujete, jakmile následně s tréninkem znovu začnete, dostanete se na původní úroveň rychleji než člověk, který doposud necvičil. Navíc, čím mladší sportovec, tím rychlejší návrat k původní výkonnosti. Studie ukazují, že sportovci v dorosteneckém věku jsou schopni udržet svalovou hmotu i po čtyřech týdnech bez tréninku. Schopnost svalovou hmotu udržet bez adekvátní stimulace poměrně dlouhou dobu ovšem postupem věku slábne. Věk totiž hraje v tomto směru roli skutečně neúprosnou.
Na věku záleží
Až do této chvíle byla řeč o atrofii způsobené nečinností (úraz, nemoc atd.). Pak je tu ovšem ještě atrofie související s věkem, tzn. sarkopenie, tedy fyziologický proces způsobený stárnutím organismu. Na základě tohoto přirozeného děje ubývá lidem po třicítce každých deset let 3-5 % svalové hmoty. Pokud tato atrofie není účinně brzděna pravidelnou fyzickou aktivitou, dříve nebo později dojde k výraznému poklesu kvality života vlivem nedostatečné hybnosti. Máte tedy o důvod víc, proč se pravidelně hýbat.
A díky existenci svalové paměti víte, že pokud jste někdy v životě laškovali se sportem, budou vaše pokroky výraznější než u nesportovců. Zlepšit funkci svalů je totiž možné v každém věku. Kdo byl v mládí aktivní a ve středním věku řešil spíš kariéru než kondici, může stále počítat s tím, že když se v předdůchodovém (či dokonce i důchodovém) věku ke cvičení vrátí, má šanci se dostat na překvapivě dobrou úroveň. Rozhodně se jeho forma zlepší rychleji a on dosáhne kvalitnějších výsledků než vrstevník, který nikdy nesportoval.
Zdroje:
