Tvarohový příběh - část II.

Tvarohový příběh - část II.

Zlatá éra, pád a nový vzestup jednoho z nejkontroverzěnjších druhů bílkovin v kulturistice.

Výživa | 27.07.2012 | Michal Rudzinskyj

Text: Karel Šedivý
Foto: akcniceny.cz

 


 

Po listopadu 1989 nastává se vznikem tržního hospodářství přirozená změna a výrobci a podnikatelé se snaží konečně splnit sen všech kulturistů a kulturistek – nabídnout jim z dovozu nebo doma vyráběné proteinové sušené nápoje, jež by jim umožnily dosahovat nejen lepších výsledků, ale které by se především snadněji a pohodlněji konzumovaly. Lidé už jednoduše měli dost vařeného hovězího masa, vařených ryb a tvarohu, který je dusil a v břiše ležel jako kámen. Navíc se začaly objevovat vědecké důkazy, které vyzdvihovaly do popředí syrovátkové bílkoviny. Kromě toho se objevily i poznatky, že tvaroh (tedy kasein) má mnoho záporů a tak jeho konzumace začala být nejen nedoporučovaná, ale dokonce zcela zatracovaná. Mezi nejčastěji uváděné argumenty, které hovořily v jeho neprospěch, patřily především nevyvážený aminokyselinový profil kaseinu, vliv na zvyšování hladiny cholesterolu (hypercholesterolemie) při dlouhodobé konzumaci, zahlenění či nadměrný přívod sodíku do organismu. Naproti tomu syrovátkový protein sliboval všechno, jen ne něco negativního. Je pouze mojí spekulativní otázkou, nakolik se rozšíření a popularita syrovátkového proteinu odehrála jen díky jeho skutečně nezpochybnitelným kladným vlastnostem nebo zda toho částečně dokázali jednoduše a chytře využít právě výrobci těchto produktů a tím na čas odsunout kasein do propadliště dějin. Jen málokterý odborník by zejména v raných devadesátých letech doporučoval konzumovat tvaroh jako jeden ze zdrojů bílkovin, protože by tím riskoval minimálně hodně bouřlivou diskusi. Jako ilustrace může sloužit například citace z publikace Kulturistika pod mikroskopem vydané nakladatelstvím Svět kulturistiky v roce 1992, kde se autor textu Petr Novák zamýšlí nad problematikou kaseinu. Kromě některých výše jmenovaných negativ je zde uvedeno, že „Navíc je kaseinát celkově považován za součást stravy zhoršující trávení, takže současný postoj odborníků k zařazování do stravy, zejména kaseinátu sodného, je zcela odmítavý.“ Podobně i v publikaci Kulturistika od A do Z II. díl z roku 1993, vydanou agenturou CnS Zlín se píše v kapitole o proteinech, aby byl volen vždy bílkovinný preparát s vyšším zastoupením syrovátkové složky než složky kaseinového typu, následují zápory konzumace kaseinu. Syrovátkový protein tedy stoupá nezadržitelně vzhůru a ovace sklízí, kdekoliv se jen objeví. A tato sláva mu i právem patří, neboť přínos syrovátkového proteinu na poli kulturistické výživy je nezpochybnitelný. Přes svoji vyšší cenu si brzy nachází místo v doplňkové výživě všech kulturistů, kulturistek a aktivních lidí na celém světě a pro svoji výbornou stravitelnost, vyvážené aminokyselinové spektrum, vysokou biologickou hodnotu a další cenné vlastnosti se stává nekorunovaným králem mezi proteinovými doplňky výživy.

Syrovátková bílkovina se pro sportovní účely získává z tekuté syrovátky především moderními metodami mikro a ultrafiltrace či iontové výměny. Špičkové výrobky neobsahují téměř žádný tuk a laktózu, ale pouze svaly budující nedenaturovaný syrovátkový protein.

Na kasein jakoby se rázem zapomnělo. Nejenže jej nemají v oblibě kulturisté, ale co víc, stává se i terčem nepříliš kladných reakcí ze strany odborné veřejnosti. Kostky tvarohu do mixéru? Kdo by se jen odvážil něco podobného doporučovat, rázem by si vysloužil neskrývané pohrdání. A tak i když svoji roli v tomto období hrály i ostatní druhy proteinu, případně proteinových směsí, byl to vždycky kasein, který byl až na posledním místě zájmu. A pokud byl součástí některé z proteinových směsí, byl v ní brán jako outsider a hráč, který je ve hře pouze do počtu či aby se neřeklo. Levnější kaseinové zdroje proteinu byly považovány za méně přínosné. Proto bylo zcela přirozené snažit se kupovat takový proteinový nápoj, který by obsahoval i nejvíce syrovátkového proteinu. Hitem se pak staly syrovátkové koktejly obsahující výlučně syrovátku jako jedinou proteinovou složku v daném výrobku.

Někdy na přelomu let 1999 a 2000 se zčistajasna začínají objevovat jedny z nových a překvapivých studií ohledně kaseinu. Začínají se používat pojmy jako „pomalé“ a „rychlé“ proteiny a na pole výživy vstupuje po letech zapomnění staronový hráč. A je ve vynikající kondici. Dokonce v tak dobré, že díky zmíněným studiím a neutuchajícím kladným ohlasům přebírají iniciativu výrobci sportovní výživy a začínají uvádět na trh do té doby zcela nemyslitelný doplněk výživy, jehož základem je bílkovina kaseinového typu. To, co bylo doposud zatracováno, se stává hitem a brzy se do povědomí sportovní veřejnosti vrývají názvy proteinových výrobků typu „night protein“ a mnohé další.

Třetí a poslední díl tu najdete v následujícím týdnu

 


REKLAMA

 

 
 
 

Související články

Tvarohový příběh - část I.
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk