Karolína Holubcová v přípravě na Arnold Classic 2014 - rozhovor

Karolína Holubcová v přípravě na Arnold Classic 2014 - rozhovor

Rozhovory | 09.02.2014 | Michal Rudzinskyj

Už jen pár týdnů zbývá do Arnold Sports Festival, který se koná v americkém Kolumbu. Na prestižní závod v kategorii physique žen se připravuje i Karolína Holubcová.


Karolíno, máme několik týdnů do Arnold Sport Festival, který se koná v americkém Kolumbu. Předloni jsi startovala v kulturistice, letos však nastala změna a my tě uvidíme ve Woman´s physique. Jaká jsou vůbec tato kritéria této kategorie? Bude ti více sedět?
Zdravím všechny čtenáře, ano, je to tak. Teď jsou to přesně 3 týdny do mého startu na AC. V roce 2012 jsem startovala v kategorii Woman´s bodybuilding a nutno říct, že jsem byla opravdu malinká mezi těmi „monstry“. Mě se ženská kulturistika líbí a vždycky bude. Kdyby ji nezrušili, bylo by mým cílem nabírat dál svaly a snažit se o dobrá umístění v této kategorii na soutěžích. Bohužel tomu tak nebude, protože tato kategorie postupně zaniká. Woman´s physique je tedy teď kategorie, ve které nastoupím a myslím, že vzhledem k mé postavě mi sedne rozhodně lépe. Nebudu mít podle mě problém s tím, že bych měla málo svalů. Na druhou stranu nevím, jak přesně mám vypadat. Když se dívám na vítězky ať už profi soutěží a nebo i amatérky, formy se někdy dost liší. Jednou je vítězka úplně „na plech“ a má i celkem pěkné svalnaté nohy a jindy vypadá jako by ani pořádně nedržela dietu a nohy cvičila jen jednou za 3 týdny. Snažíme se proto s mým koučem a partnerem Jirkou Borkovcem, abych byla prostě připravená na maximum, takže příprava probíhá v podstatě stejně jako v kulturistice. Intenzita v tréninku při současném zachování relativně těžkých vah, dieta (sacharidové vlny), kardio cvičení. Snažím se udělat co nejlepší formu. Nechci jít na závody s vrstvou tuku na nohách a říkat si, že nejdu přece do kulturistiky a tak není třeba mít ani takovou formu. Zkusím prostě udělat co nejlepší formu, což pro mě znamená zbavit se tuku co nejvíc to půjde a zachovat svaly, které jsem vybudovala. Je to prostě výzva a hrozně se na to těším, ať už to bude jakkoliv, dělám to hlavně pro sebe a pro dobrý pocit z toho, že jsem si zase sáhla na takové to dno, kdy člověk překonává sám sebe a i když se cítí úplně na hadry vyřízený, tak ho to strašně posílí a utvrdí v tom, že se dokáže pro něco rozhodnout a dotáhnout to do konce nehledě na to, jestli bude vítěz nebo ne i když je to samožřejmě krásná třešnička na dortu po tom všem, ale i když nevyhrajeme, tak prostě závodíme dál, takže to asi není jen o tom vítězství, má to mnohem větší hodnotu pro nás, co tenhle sport děláme.

V roce 2012 to na finále nestačilo, jaké jsou tvé cíle pro tento rok na této soutěži?
Tak nikdo nikdy nejede na závody prohrát, ale jsem nohama na zemi. Konkurence bude asi veliká a taky jsem Evropanka, tak nevím, jestli mi to v USA neuškodí. Nemám vůbec představu. Přeji si vyhrát, ale to si tam přejeme asi všechny.

Udělala si nějaké změny v tréninku, či stravě pro letošní rok, když budeš startovat v „jiné kategorii,“
V podstatě ani moc ne. Měla jsem skoro půl roku pauzu protože jsme s Jirkou dělali fitko bodyflexfitness a bylo to strašně, ale fakt strašně náročné. Neměli jsme sílu a hlavně ani čas na to si pořádně ani uvařit a po knedlíkách se zelím z kantýny, co máme dole pod fitkem, se člověku už ani na trénink nechce, protože by se na sebe ani nemohl podívat a měl by pocit, že se mu v zrcadle nos mění na prasečí rypák, takže jsme doma padli na znak a byli rádi, že máme další náročný den vůbec ve zdraví za sebou. Cvičení a vše okolo muselo jít stranou a i když je to pro lidi, co jsou na to zvyklí denně, mít řád a systém, hrozně těžký, tak se nedalo nic dělat. Nikdo by za nás tu práci neudělal a museli jsme trochu upravit priority, ale stálo to za to. Takže po několika měsících v podstatě žádného cvičení a velmi volné stravy, jsme se do toho zase dali a pak jsme se rozhodli, že zkusím AC v Ohiu. Takže s dietou jsem začla zhruba od listopadu 2013. Ze záčátku to byla celkem pohoda, ale teď ke konci už trochu síly občas dochází, přidali jsme i více kardia, ale mě to baví, baví mě ta dřina a to, jak se to tělo mění, je to úžasný. Jsem ráda jiná než ostatní, tohle mi maximálně vyhovuje. Teď ještě, aby forma dobře došla a ten závěrečný týden se vydařil. Na Arnoldu v Madridu 2012 měla naše kategorie několik hodin zpoždění, takže to je taky paráda, když si člověk plánuje nějaké načasování s vodou a sacharidy skoro přesně na danou hodinu a pak jdete s několika hodinovou prodlevou..

Pomáhá ti někdo s přípravou? Ať už se jedná o sponzora či trenéra?
S přípravou mi pomáhá Jirka Borkovec, řešíme hlavně otázky výživy a hodnotíme společně formu. Mým hlavním sponzorem je rakouská značka doplňků výživy METAFORCE. Z jejich produktů používám teď v přípravě hlavně vynikající protein ISO FORCE. A dál potom samozřejmě aminokyseliny pure glutamin a bcaa a spalovač METABURNER.
Dále mě podporuje firma MNX Sportswear, která bude brzy k dostání i Čechách. Tímto bych chtěla Jirkovi i oběma sponzorům poděkovat, velmi si vážím této podpory.

Můžeš nám nastínit jak vypadá tvůj trénink?Trénink je pro mě v přípravě a hlavně pak ke konci tou těžší částí. Dieta pro mě není až tak strašná, ale trénink mě občas stojí opravdu hodně sil. Snažím jet opravdu intenzivně, hlavně nohy. Hodně opakování a krátké přestávky. Vršek mám vždycky připravený mnohem dříve než nohy, takže pak se ho snažím co nejvíce udržet alespoň těžkými váhami. Nedělám žádné blbosti a zlepšováky nebo rádoby objevené zázračné novinky v tréninku. Jsem zastáncem klasiky a osvědčených receptů, takže základní cviky a na závěr třeba nějaký tvarovací. Po tréninku teď v závěru už skoro pokaždé i kardio mezi 30-50 minutami. Někdy ho dávám i ráno nalačno.

Jaké jsou plány do budoucna? Kam bys to chtěla v tomto sportu dotáhnout?
Plány jsou takové, že chci závodit dokud to půjde a dotáhnout to co nejdál. Vyzkoušet si závody v Americe a nemyslím jen Ohio. Určitě chci mezi profesionálky. Pro mě tenhle sport znamená životní styl, celý můj svět se točí okolo toho a já to zbožňuju a vždycky budu. Baví mě to. V tomhle vidím smysl a naplňuje mě to a každou další odměrkou proteinu to mám radši. Dělám si srandu, ale určitě mi spousta lidí rozumí a spousta taky ne, ale o tom to je. Že si každý můžeme a taky děláme, co chceme a nikdo nám to nevezme. Buďte takový, jaký chcete být vy sami a ne takový, jaký vás chtějí ostatní.

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk