Petra Kadlecová - rozhovor

Petra Kadlecová - rozhovor

"Není důležité, jakých postů v životě dosáhneme. Důležitější je cesta, kterou si zvolíme, abychom ke svým vysněným cílům dospěli a uvědomění si, že na každé cestě Vás doprovází rodina a skuteční přátelé"

Rozhovory | 31.08.2011 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Martin Jindra
Foto: svetkulturistiky.cz

 


 

Petro, i když Tě známe z minulého roku, kdy vyhrála Mistrovství Evropy. Přesto Tě poprosím o krátké představení. Odkud jsi, kolik Ti je let, jaké je Tvé zaměstnání apod.
Narodila jsem se v Praze. Do svých 29 let jsem bydlela v Kralupech nad Vltavou, kde jsem deset let provozovala fitcentrum na zimním stadionu. Nyní již tři roky bydlím nedaleko Kralup, v malé obci Zlosyň, kde opět provozuji menší sportovní studio.  Asi už to ke mně patří. Přátelé o mně říkají, že jsem se v tělocvičně narodila a v ní i pravděpodobně i skončím….:-) Je mi tedy dvaatřicet.

Kdo a kdy Tě poprvé přivedl do posilovny? Pamatuješ si na okamžik, kdy jsi začala cvičit? Jak jsem se zmínil v první otázce, v roce 2010 jsi soutěžila na Mistrovství Evropy, kde jsi hned zvítězila. Byla to tvoje první soutěžní sezona! Čekala jsi toto vítězství?
Poprvé jsem šla cvičit do posilovny se svým gymnastickým oddílem přibližně ve svých deseti letech. Vzhledem k tomu, že posilovna byla součástí sportovního areálu, kde jsme dennodenně v tělocvičně trénovaly sportovní gymnastiku, její návštěva byla tak nějak automaticky. Jaro 2010 bylo pro mne vstupem do tohoto sportovního odvětví…  Absolutně jsem to nečekala, to asi nikdo…

Letos jsi se zúčastnila soutěže GP Belgie, kde jsi v kategorii BODYFORM skončila na druhém místě? Nemrzí tě trochu stříbrná medaile? Na vítězství ti chyběl jen jeden bod.
Nemrzí mě druhá příčka, byla jsem ráda a jsem spokojená. Je velmi obtížné si na zahraničních soutěžích plánovat nebo představovat svůj finálový post.  Nikde jsem se nesetkala se 100% organizací ani se soutěžními propozicemi tak, jako zde u nás. Výsledkem je, že si jedete zasoutěžit, jste připraveni, jak nejlíp můžete a nemáte ani představu, jakým podílem bude hodnoceno pózování a volná soutěžní choreografie. A o to je vždy výsledek větší překvapení, pro někoho ale také zklamání….

Na letošním mezinárodním Mistrovství ČR v Třinci jsi byla považována za jednu z favoritek, vnímala jsi to tak také? Jak jsi byla nakonec spokojená se stříbrnou medailí, kterou jsi získala v kategorii Fitness figura nad 164 cm?
To, že jsem byla jednou z favoritek, jsem sice letmo registrovala, ale ta skutečnost ve mně nevyvolávala žádnou větší motivaci nebo stres… Jen bylo občas cítit z některých závodnic, že jsem pro ně konkurencí. Což mě mrzí, soutěžit jezdím také proto, že poznávám nové přátelé, většinou panuje výborná atmosféra a stále jsou i takové závodnici, které byť jsou ve stejné kategorii, tak Vám maximálně fandí a nebojí se Vás podpořit a navíc dodat motivaci, či Vás dokonce pochválit. V této chvíli musím být konkrétní, protože si těchto závodnic nesmírně vážím. Děkuji tím Zuzance Bumbové, Hance Jeřábkové a Jitce Šnerchové.   

Je velmi obtížné být v roli rozhodčího a hodnotit tuto soutěž. Není to skok do výšky nebo sprint, který bychom mohli jednoduše změřit. Sama jsem již několik let rozhodčím ve sportovním aerobiku a věřte nebo ne, není to lehké. Moje umístění v Třinci je na správné příčce. V kategorii Fitness figure jsem nováčkem, takže naopak jsem byla překvapená svým skvělým umístěním.

Na stejné soutěži jsi také startovala v kategorii fitness classic, kde jsi vyhrála. Jak bys zhodnotila soupeřky a celkově tuto soutěž? 
I zde byly soupeřky velmi dobře připravené, každá z nás vyniká něčím jiným… Hodnocení musí být velmi těžké. Perfektní soutěž, skvělá organizace i organizační tým včetně rozhodčích, soutěžních pravidel, zázemí, i atmosféra samotná…. Děkuji všem, kteří se na tak skvělé organizaci podíleli.

O 14 dní později se v Českých Budějovicích konalo Mistrovství Evropy. S jakými ambicemi jsi na tuto soutěž odjížděla? Měla jsi přehled o závodnicích z ostatních zemí, kteří se na ME připravovali?
Na soutěže se sice připravuji, jak nejlíp umím… Odjíždím na ně ale skromně s velmi nízkými ambicemi. O to krásnější jsou dojmy z nějakého neočekávaného úspěchu. Pokud je to možné vědět předem, vždy se informuji o startovní listině, abych zjistila, jakou úroveň závodnice mají.

Na Mistrovství Evropy jsi v kategorii fitness figura získala bronzovou medaili. Považuješ bronz za úspěch, nebo jsi pomýšlela na vyšší příčky?
Jak už jsem zmínila výše, tuto příčku považuji za úspěch. V této kategorii jsem startovala poprvé.

Vyhrála jsi Mistrovství Evropy v kategorii fitness classic. Minulý rok jsi také na Mistrovství Evropy získala celkové prvenství. Který titul byl těžší získat? Bylo náročnější titul v letošním roce obhájit?
V loňském roce jsem nic od soutěže neočekávala, nevěděla jsem, co od těchto soutěží vlastně ani očekávat. Do nedávna jsem se pohybovala jen ve sportovní gymnastice, latinskoamerických tancích a sportovním aerobiku… Když tak nad tím uvažuji, náročnější byla asi letošní sezóna a obhájení titulů.

Došlo k nějakým výrazným změnám v Tvé přípravě na Mistrovství Evropy oproti přípravě na MMČR? 
Myslím, že ne. Člověk skrze tento sport dokonale pozná své tělo. Nevýhodou je, z větší části u žen, že stejná dieta a následná superkompenzace pokaždé zafunguje jinak.

Konzultuješ s někým přípravu na soutěže?
Tréninky ve fitness, stravovací plán a suplementy konzultuji s Barborou Benešovou – All stars. Tímto jí za podporu i konzultace velice děkuji. Dalším mým do slova přítelem na telefonu je Mgr. Michal Mike Velkov, který se mnou propočítává sacharidové vlny. Rovněž mu tímto patří velký dík. Součástí přípravy  je také gymnastická, baletní, taneční i akrobatická průprava. Prvky i choreografii si díky gymnastice, aerobiku a tancování připravuji již řadu let sama. Vzpomínám si teď i na období, kdy jsem se zavírala v tanečním sále, stále dokola poslouchala závodní skladbu a přemýšlela, v jaké fázi zařadím jaký prvek a jak celou choreografii postavím… Choreografii připravuji vždy přibližně tři měsíce před soutěží. Oporou mi v této fázi přípravy byla Ing. Mgr. Jitka Rubínová, která mi vedla gymnastickou průpravu. Za spolupráci velice děkuji.

Jak prožíváš den před soutěží a den po soutěži?
Den před soutěží je masakr. Lidé, kteří to nezažili, nepochopí. Ten den je závěrem superkompenzační diety, tedy nulový pitný režim. S vypětím všech sil se závodník snaží alespoň zabalit na soutěž. Ovšem to den po soutěži je už nádhera. Nejen, že tělu dodáte vodu a potřebné minerální látky a ionty, o které jste díky odvodnění v superkompenzaci přišli, ale poskytnete mu i veškerý gurmánský luxus, který jste měli ty 4 či 5 měsíců zakázaný… :-)

Co pro Tebe bylo v přípravě nejtěžší? Na které jídlo ses během přípravy nejvíce těšila?
Nejtěžší byla asi dieta. Závodím celý život v různých sportovních odvětvích a nikdy nebyla strava tak striktně hlídaná. Vždy záleželo jen na tom, abych se při různých cvicích udržela, abych na ně měla dostatečnou sílu a dynamiku nebo aby mě můj taneční partner dokázal zvedat. Nikdy nebyl kladen důraz na definici svalové hmoty a tudíž na superkompenzační dietu a odvodnění organismu.  Bylo to tehdy snadnější. Během přípravy se těším na spoustu jídel. Každý týden se apetit zásadně mění. Ve své podstatě ale přicházejí chutě na potraviny, které jako sportovec normálně nejím už minimálně deset let. Zvláštní je chuť na sladké (čokolády, které nakupuji v době přípravy si tajně schovávám do velké krabice na dno šatní skříně. V horším případě pomůže i izolačka, kterou tu krabici pro jistotu zabezpečím… :-), na kyselé (Segedín si vždy objednám u svého taťky, který vaří snad ten nejlepší Segedínský guláš na světě. Ale nutno podotknout, že knedlíky nevyhledávám. Jím ho bez přílohy, kdybyste slyšeli, jak ten můj taťka u toho nadává, to je vždy legrace :-) a pochopitelně i na kořeněné (v tomto případě je úplně jedno, co to bude :-). Opět zde platí pravidlo, že je lepší mě šatit než živit…

Jak Tvoji před soutěžní dietu vnímá rodina, kamarádi, okolí?
Rodina mě maximálně podporuje, přátelé a klienti (i klienti jsou přátelé) mmě také fandí a podporují, i když se občas vyptávají, zda je to vůbec možné zvládnout a zda to už nehraničí se zdravím.

Jak dlouho před soutěží začínáš nacvičovat volnou sestavu?
Choreografii připravuji vždy přibližně tři měsíce před soutěží. Součástí této přípravy je také gymnastická, baletní, taneční i akrobatická průprava.

Jaké jsou Tvé další plány?
Zúčastním se podzimních soutěží a uvidíme, co nám nový rok přinese…

Chtěla bys na závěr někomu poděkovat?
Poděkování náleží v první řadě mé rodině a přátelům, kteří mi drží palce a podporují mě.  Dále Barunce Benešové - All Stars za její konzultace a podporu se suplementy, Mgr.  Michalovi Miku Velkovi za neúnavnou komunikaci o sacharidových vlnách a Ing. Mgr. Jitce Rubínové za gymnastickou průpravu. Velké dík patří také všem organizátorům soutěží, organičním týmům a rozhočím, kteří několik měsíců soutěže plánují, připravuji, zajišťují po všech stránkách. Do příprav vkládají většinou své osobní volno a svůj jediný volný čas…

Není důležité, jakých postů v životě dosáhneme. Důležitější je cesta, kterou si zvolíme, abychom ke svým vysněným cílům dospěli a uvědomění si, že na každé cestě Vás doprovází rodina a skuteční přátelé…

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho sportovních úspěchů.
Děkuji rovněž za rozhovor

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk